Václav Havel

„Všechny tvoje melodie jsou tak tesklivé,” povídá zpěvákovi po jeho koncertě kamarád, „nechtěl bys to zkusit nabídnout Tescu?”

Stařec vejde do zpovědnice: „Otče, je mi osmdesát, jsem šedesát let ženat, mám čtyři děti, šestnáct vnoučat a asi šedesát pravnoučat, takže bych měl mít už rozum. Ale včera, co se mi stalo - pařil a hřešil jsem se dvěma sotva dvacetiletými děvčaty celou noc, až do rána!”
Kněz ztiší hlas: „Synu, a kdy jsi byl naposledy u zpovědi?”
Stařík na to: „Já ještě nikdy nebyl u zpovědi, já jsem Žid.”
Kněz překvapeně: „Tak proč mi to tu povídáš?”
Stařík rozjařeně: „Já to dneska vykládám na potkání každýmu!”

Který Rychlý šíp byl nejstydlivější?
Červenáček.

Jeden básník odhalil zrádného přítele svého druha a napsal mu proto varovný dopis: „Příteli můj jediný, kamarádíš se sviní!”
Dostalo se mu odpovědi: „Jsem rád, že ses přiznal.”

Útržek z novin: „... A protože pan Klaus nechtěl být v souvislosti s touto kauzou jmenován, neprozradíme vám jeho jméno...”

„Věříš v konec světa, který přijde 21. 12. 2012?”
„Samozřejmě, že věřím. Ale myslím, že projde stejně bez povšimnutí jako všechny před ním.”

„Co to posloucháš, frajere? Něco tvrdého?”
„Jo, Moravanku.”

Co udělal skromný spisovatel?
Nic nenapsal.

V posteli se povaluje muž. Dlouho do noci. A stále dokola si šeptá: „Bože, jsi, nebo nejsi?”
Tu se náhle ozve z nebe hlas: „Neexistuju, to víš, že neexistuju. A už konečně spi!”

Přijde chlapík k věštkyni a svěřuje se jí: „Včera v noci se mi zdálo, že dnes odpoledne uklouznu po bahně a zlámu si obě nohy. Je to pravda?”
Věštkyně se podívá do své křišťálové koule a po chvíli nesrozumitelného zaříkávání sděluje zákazníkovi, co se dozvěděla: „Mám pro vás jednu dobrou a jednu špatnou zprávu.”
„Tak mi řekněte radši nejdřív tu dobrou,” rozhodne se chlapík.
„Ta dobrá zpráva je, že po žádném bahně dnes odpoledne neuklouznete.”
„Uf, to se mi ulevilo... A ta špatná?” vyzvídá šťastný zákazník.
Věštkyně: „Neuklouznete po bahně, ale po velikém psím lejnu!”